|
Aby
oddíl mohl být oficiálně uznán, bylo nutné, mimo dalších
náležitostí, aby jeho činnost řídil vlastni výbor. Proto také byl na
začátku roku 1971 svolána zakládající schůze oddílu kuželek
tehdy pod názvem TJ Radotín. Tímto historickým datem je |
|
20.leden 1971
|
|
Od tohoto dne se tedy datuje existence našeho oddílu.
Na této zakládající valné hromadě byl zvolen také první výbor.
Připomeňme si na tomto místě jeho složeni. |
|
Předseda |
ZAORAL Karel |
|
Sekretář |
KOTLÁŘ Zdeněk st |
|
Pokladník |
SPILKA František |
Širší výbor v té době nebyl
nutný, vzhledem k celkovému počtu členů v oddíle. Ale připomeňme si
i další zakládající členy, kteří by neměli upadnout v zapomenutí.
Byli to tito borci (řazeno podle abecedy):
Jarý
Bohuslav, Křiž František st., Raitr Stanislav, Salfický Jiří,
Ujhelyi Jiří, Ujhelyi Vojtěch, Vohnický Miroslav, Vojáček Antonín,
Zmátlík Rudolf, Zouplna Karel, Zajíc Miroslav, ...
Podle zápisu to bylo celkem 23 borců jež bylo
přítomno.
|
PRVNÍ MĚSÍCE |
|
Nuže
sláva, oddíl je konečně na světě. Všichni jsou plni nadšení
zúčastňovat se mistrovských soutěží. Rázem vyvstala otázka: má
současný kádr na to, aby mohl hrát mistrovskou soutěž? Vždyť vlastně
ani dost dobře neznáme svoji výkonnost
Mezi
nadšence, kteří navštěvovali pravidelně naší kuželnu byl i Tonda
Vojáček, hráč extraligového Spartaku Karlín a další neamatér, voják
Ondra, který to válel také závodně kdesi na Slovensku. A oba dva
jasně ukazovali, jak se asi takové kuželky musí válet závodně. Až
příliš se výkonnostně odlišovali od nás ostatních. Základní
disciplínu 100 hodů sdružených do té doby nikdo z nás nehrál a neměl
představu, co to obnáší. |
|
I
přesto tu byly dva názory na zapojení se do kuželkářských soutěží
.Buď hrát od podzimu 1971 za každou cenu soutěž nebo počkat ještě
rok. Zastánců bylo tak půl na půl. Těžko říci, proč druhý názor
zvítězil, ale snad to bylo i protože řešeni se neustále odkládalo,
vždyť zastánců bylo na obou stranách stejně, a nakonec byl lidově
řečeno "prošvihnut" termín přihlášky do mistrovských soutěží.
Co dělat? Svět se přeci
nezboří. Začalo se ještě pilněji trénovat.Tedy alespoň podle našich
představ to měl být trénink. Doposud se totiž na kuželně hrály pouze
hry s překrásnými kuželkářskými názvy - sokolská, domečky, honer,...
Zvládat sto hodů bylo něco úplně jiného, laik by to asi těžko
pochopil. Dřelo se tvrdě. A vzhledu k tomu, že se muselo ještě stále
stavět ručně, což se neobešlo bez námahy, začínali jsme vždy na
"rozehranou" 100 hodů na samotného roha a málokomu to připadalo
nudné. Byly to však krásné doby. Každý musel hrát, stavět, zapisovat
i kontrolovat. Někde v tomhle typu tréninku se začínali rodit
budoucí hráči a zdravé jádro oddílu borci, kteří pak na dlouhou dobu
udávali tón v našem oddíle. Dnes by již asi málokdo ze začínajících
byl ochoten odehrát celých 100 hodů tréninku na roha. Tehdy se to
bralo opravdu jako samozřejmost a nikomu to neubíralo na nadšení.
Mezi hráči byla zdravá rivalita a "hecířství". Stále tu však chyběla
konfrontace se soupeři a po takové konfrontaci všichni prahli. Vždyť
doposud nebyl sehrán jediný, byť i přátelský zápas. Ta chvíle měla
ale teprve přijít.
Blížil
se konec roku 1971. Kolektiv se částečně obměnil. Z nově příchozích
stojí za zmínku především Zdeněk Kotlář ml., budoucí bijec a
dotahovák. Ve stejné době navázala TJ Radotín kontakt s německým
klubem (z tehdejší NDR) BSG Motor.Nema Netzschkau. Jednalo se
především o fotbalové styky, ale vzhledem k tomu,že tento klub měl i
oddíl kuželek, objevila se tady nabídka k sehrání přátelského utkání
a hned na úrovni mezinárodního střetnuti. Bylo to překvapující, ale
skutečně tonu tak bylo. Hned první utkání v historii oddílu mělo být
reprezentativní. I když termín tohoto utkání byl předběžně stanoven
na jaro příštího roku, tréninkové úsilí neutuchalo, spíše naopak.
Byla tu stimulace. Koupili se první dresy a všichni borci se těšili
na blížící se den prvního střetnuti.
Náš oddíl měl v té době
zhruba 15 členů (přesný počet není v análech zachycen).
|
